Poutní hotel a Poutní kostel Nejsvětější Trojice Křemešník u Pelhřimova - Stavebnice papírového modelu

HISTORIE KOSTELA Sedm kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova se ze zvlněné krajiny nenápadně zdvihá vrch Křemešník. Se svými 765 metry nadmořské výšky se sice neřadí mezi horské velikány, přesto však patří k nejzajímavějším a nejmagičtějším místům Vysočiny a možná i celých Čech. Sláva Křemešníku začala ve 13. a 14. století, kdy se zde třeboňští Rožmberkové a po nich Trčkové z Lípy těžili stříbro. Opuštěné šachty později používali jako svá obydlí poustevníci, kteří na Křemešníku pobývali až do roku 1803. Střídali se zde františkáni s poustevníky ze speciální kongregace ivanitů. V roce 2000 byla objevena a obnovena poustevna v zasypané štole za kapličkou nad Zázračnou studánkou. Pověst o první kapli: I v dalším osudu kopce hraje roli šachta. Z písemných pramenů víme, že první kapli na Křemešníku postavil v roce 1555 pelhřimovský občan Matouš Cheystovský. Pověst hovoří o tom, že byl toho roku na Křemešníku přepaden loupežníky. Podařilo se mu však vyškubnout a když ho bandité pronásledovali, tak náhle zmizel, jako by se do země propadl. Lupiči prolezli všechna křoviska v okolí, ale Matouše nenašli. Jeho zmizení si nedovedli vysvětlit jinak než jako zázrak, a tak dostali strach a utekli. Matouš se skutečně propadl do země – do jedné z opuštěných a spadanými větvemi zakrytých šachet. Také on považoval svou záchranu za zázrak a na počest Nejsvětější Trojice nechal postavit zmíněnou dřevěnou kapli. Kaplička se stala cílem lidových poutí, takže město Pelhřimov v roce 1651 vystavělo na jejím místě kapli zděnou. V letech 1710 až 1720 vznikl z kaple poutní kostel Nejsvětější Trojice, který byl v roce 1734 rozšířen o ambity a do dnešní podoby byl dokončen v roce 1750. O významu Křemešníku jako poutního místa svědčí zápisy v kronikách vedených od roku 1763. V nich se např. dočteme, že v roce 1832 dorazilo na Křemešník nejméně 734 procesí s vlastní korouhví a svátostného Krista přijalo na 60 tisíc lidí. V roce 1898 o hlavní svatotrojiční pouti zaznamenaly anály neuvěřitelných 111 procesí z Čech, Moravy i Německa. Součástí poutního areálu je také Zázračná studánka. Voda ve studánce vyvěrá vždy kolem Vánoc a teče až do půlky roku. Potom pramen až do Vánoc opět vyschne. Jen výjimečně se voda objeví i na podzim. Křemešnické vodě jsou už od dob třicetileté války přisuzovány léčivé účinky, a proto nade vší pochybnost přispěla k proslulosti Křemešníku jako poutního místa. V době morových a cholerových epidemií pro ni jezdily povozy z celé východní poloviny Čech. A jezdí se pro ni dodnes, protože je velmi chutná a díky slabé radioaktivitě se v demižonech a kanystrech nekazí. Kromě Zázračné studánky, nad níž byla vystavěna kaple, jsou na Křemešníku ještě Stříbrná studánka a studánka U Buku.