Konec Přemyslovců v Čechách

Koláž z nejrůznějších dobových kronik, korespondence i výzkumů historiků vytváří strhující kaleidoskop poutavého čtení, dokládající, že historie nemusí být jen souborem suchopárných faktů a dat. Kniha Konec Přemyslovců v Čechách dává čtenářům mj. odpověď na otázku kam se poděly Přemyslovy střevíce a mošna z lýka, přechovávané dlouho na Vyšehradě, proč se Zlaté bule říká právě sicilská, kdo nařídil v Čechách světit neděle – bez trhů a těžké práce, proč bitva u Kressenbrunnu dopadla tak jak dopadla, jak to bylo na Moravském poli, jaká byla výše výkupného za mladičkého kralevice Václava (II.), kdy se v Praze čepovalo víno zadarmo a kdy byla zdejší veřejná prostranství poprvé celou noc osvětlována, proč byla Václavova druhá žena uklizena do Budyně nad Ohří a která tajemná houslistka zatím vládla na Pražském hradě, jaké bylo věno přemyslovských princezen, jak to bylo s účastí Přemyslovců na křížových výpravách, kdo k nám zavlekl rytířské turnaje a který z našich králů psal milostné básně, zda Tannhäuser pobýval v Praze, jak se dostala svatoštěpánská koruna na Pražský hrad, proč se chtěl Václav II. přátelit s francouzským králem Filipem IV., který český panovník používal jméno László V., proč byl v závěru přemyslovské éry problém se „zlatou mládeží“? Jak to bylo s Kumány? K čemu všemu bylo používáno kutnohorské stříbro, kdo byl strýcovrah, která žena patřila za Přemyslovců v Čechách k nejbohatším, jaké byly osudy přemyslovského pohřebiště na Zbraslavi, ničili zde víc boží bojovníci nebo Švédi za třicetileté války? A jaká tajná jednání ukončila interregnum a přivedla na český stolec Lucemburky? To vše a mnoho dalších zajímavostí vám nabízí kniha Konec Přemyslovců v Čechách..