Anatomie člověka - Fotografický atlas
Dátum vydania: 01.10.2009
Korunou pochopení stavby lidského těla – jeho anatomie – jsou bezesporu fotografické obrazy. Jsou-li navíc sestaveny do obsáhlého atlasu, stávají se její neodmyslitelnou součástí, bez které anatomie nemůže vstoupit do lékařské praxe a bez níž se studující medicíny nemůže dopracovat řádné a reálné představy ...
Detaily o knihe
Počet strán: 532
Rozmer: 220x302x32 mm
Hmotnosť: 2448 g
Jazyk: česky
EAN: 9788073871314
Rok vydania: 2009
Žáner: Lexikóny,encyklopédie
Typ: Knihy viazané
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
O knihe
Korunou pochopení stavby lidského těla – jeho anatomie – jsou bezesporu fotografické obrazy. Jsou-li navíc sestaveny do obsáhlého atlasu, stávají se její neodmyslitelnou součástí, bez které anatomie nemůže vstoupit do lékařské praxe a bez níž se studující medicíny nemůže dopracovat řádné a reálné představy o anatomických vztazích a souvislostech. Schattauerova vydání ROHEN-YOKOCHIHO ATLASU jsou celosvětově nejčastěji kupovanou pomůckou pro studium anatomie, protože v sobě spojují: a. mistrovské zobrazení preparátů s vysokou přesností v jedinečném estetickém podání, v počtu přesahujícím 1200 obrazů b. autentické fotografické podání barev, struktur a prostoru, jež odpovídá preparačnímu sálu i operačnímu stolu c. vynikající didaktickou úpravu anatomického preparátu s doplňujícími schématy a přehlednými legendami d. zdůraznění funkčních souvislostí jednotlivých orgánů a orgánových systémů e. preparační zobrazení topografické anatomie ve vrstvách „z povrchu do hloubky“ f. zobrazení spojená s anatomií povrchů anatomických krajin g. důsledný zřetel na klinickou stránku s četnými novými snímky pořízenými nejrozmanitějšími zobrazovacími metodami Český překlad šestého vydání vytvořila skupina profesionálních anatomů – profesorů, docentů a asistentů Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením prof. MUDr. Pavla Petrovického, DrSc. Překlad je přizpůsoben názvosloví užívanému v českých zemích, které odpovídá mezinárodní nomenklatuře a zároveň respektuje české názvoslovné zvyklosti. Na klinikách jsou s oblibou používány i „starší“ názvy, které jsou někdy bližší latinské terminologii, jindy odvozovány z řečtiny (např. lien × splen, ventriculus × gaster, omentalis × epiploicus). V českém překladu jsou proto v závorkách uváděny obě názvoslovné varianty (s předností názvu v poslední mezinárodní nomenklatuře).