Prázdny
0,00 €
 
-19 %
Ozvláštnění – fikce – estetická zkušenost

Ozvláštnění – fikce – estetická zkušenost

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 28.02.2018
K čemu je umění? Má pro společnost a lidský život nějakou specifickou, jinými způsoby nenahraditelnou hodnotu? Není jen zábavou, libůstkou, odpočinkem od reálného světa či únikem od něj? V hledání odpovědi na tyto otázky se autor obrací nejprve ke Šklovského pojetí umění jako nástroje aktualizace našeho vnímání ...
Bežná cena knihy: 7,99 €
Naša cena knihy: 6,47 €
Ušetríte: 19 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 128
Rozmer: mm
Jazyk: česky
EAN: 9788087082362
Rok vydania: 2018
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Mamut - Titán doby ledové - DVD
autor neuvedený
8,19 €
Proč kalino nerozkvétáš
Hudci z Kyjova
12,69 €
Oliver Twist
Dickens Charles
16,44 €
Vesmír rozhodl jinak
Black Theresa
21,45 €
Dvojité dno
Krchovský J. H.
11,70 €
Spolek katů
Parsons Tony
16,87 €
O knihe
K čemu je umění? Má pro společnost a lidský život nějakou specifickou, jinými způsoby nenahraditelnou hodnotu? Není jen zábavou, libůstkou, odpočinkem od reálného světa či únikem od něj? V hledání odpovědi na tyto otázky se autor obrací nejprve ke Šklovského pojetí umění jako nástroje aktualizace našeho vnímání a porozumění světu, rozpracované v české strukturální estetice. Soustředí se na Mukařovského úvahy o jedinečné funkci umění, na koncept estetického postoje či formalistické úvahy o ozvláštnění. V druhé části knihy pak reflektuje význam termínu fikčnost, konfrontuje ontologicky heterogenní pojetí referentu fikčního znaku, rozvrhované Johnem Searlem, s pojetím ontologicky homogenním, rozpracovaným Lubomírem Doleželem. Na materiálu, který nám dává k dispozici publikace prezentující ohlasy na Český snář Ludvíka Vaculíka, obhajuje pragmatické pojetí fikčnosti chápané jako specifický modus čtení. Výchozí otázka jej nakonec přivádí ke konceptu estetické zkušenosti, kterým se zabývá třetí část monografie. Autor v ní vychází především z pragmatické filosofie a estetiky Johna Deweyho a jeho pokračovatelů (Beardsley, Shusterman), obrací se však také k estetickým úvahám Gadamerovým, k de Manově polemice s novokritickým konceptem díla jako organické jednoty či k Mukařovského pojmu sémantické gesto.