Kapitáni a králové

Ve středu pozornosti irské spisovatelky Jennifer Johnstonové (1930) jsou nečekaná, osudová přátelství, která na pozadí dramatických dějin její země vypovídají o podstatě lidské přirozenosti a lidském údělu. Osud starého pána, jehož svět je zalidněn postavami minulosti - jeho zanedbanou ženou, chladným, netečným otcem a atraktivní matkou, milující jeho bratra - je náhle narušen příchodem drzého venkovského zrzka, jenž příslibem přátelství zažene stíny minulosti. Elegantní, subtilní, mistrovská, dojemná, to jsou přívlastky, kterými kritika charakterizovala tuto prózu, evokující naše osobní selhání, odpuštění i naději.